Kulíšek - rehydratační kúra: Pro odborníky

Kulíšek je průmyslově vyrobená suchá směs, ze které se po rozpuštění v pitné vodě - u kojenců do 12 měsíců v převařené vodě vhodné pro kojence - stává roztok určený k dietnímu postupu (rozuměj rehydratace dehydratovaného organizmu) zejména při průjmových potížích a/nebo zvracení, horečce a rovněž při vysoké teplotě okolního prostředí, při sportovních výko-nech, potápění. Jedná se o potravinu pro zvláštní lékařské účely (ve smyslu Vyhlášky č. 54/2004 Sb.) pro kojence od ukončeného 1. týdne života a děti. Využití u dospělích je rovněž indikováno. Použití při průjmových potížích a/nebo zvracení doporučuje lékař nebo osoba kvalifikovaná v oblasti výživy, farmacie nebo péče o matku a dítě. 1 balení obsahuje 10 sáčků, ze kterých po rozpuštění získáme celkem 2,5 l roztoku.

Kulíšek

Kulíšek Forte je průmyslově vyrobená granulovaná suchá směs, ze které se po rozpuštění v pitné vodě - u kojenců do 12 měsíců v převařené vodě vhodné pro kojence - stává roztok určený k dietnímu postupu (rozuměj rehydratace dehydratovaného organizmu) při průjmových potížích a/nebo zvracení. Jedná se o potravinu pro zvláštní lékařské účely (ve smyslu Vyhlášky č. 54/2004 Sb.) pro kojence od ukončeného 1. týdne života a děti. Využití u dospělích je rovněž indikováno. 1 balení obsahuje 8 sáčků, ze kterých po rozpuštění získáme celkem 2 l roztoku.

Kulíšek se skládá ze solí a glukózy v optimálním poměru; u výrobku Kulíšek Forte je základní receptura obohacena o zázvorový extrakt.

1 sáček suché směsi se rozpouští vždy ve 250 ml vody. Vzniklý roztok zajišťuje při správném podávání dostatečný přísun elektrolytů, vody a energie do organizmu, který je ztrácí při častých a řídkých stolicích a / nebo zvracení, ale také při horečce, po nadměrném slunění s následným zvracením,sportovních výkonech, a díky obsaženému zázvorovému extraktu, který zklidňuje podrážděný žaludek, i při ranních nevolnostech těhotných žen.

Dehydratace

Dehydratace vzniká při zvýšených ztrátách vody a elektrolytů, které není organizmus schopen nahradit ani z vlastních zásobních zdrojů, ani běžným příjmem tekutin. Rozlišujeme 3 typy dehydratace. Hyperosmolální (pro připomenutí: organizmu chybí více vody,než iontů), hypoosmolální (organizmu chybí více iontů než vody) a isoosmolální (organizmu chybí jak ionty, tak voda). Při průjmovém onemocnění dochází nejčastěji ke vzniku isoosmolálního typu dehydratace, proto pití vody nebo čaje situaci nemůže vyřešit. Zprvu se dehydratace projevuje pocitem žízně, později malátností, bolestmi hlavy a celkovou nevůlí.

Z organizmu dospělého člověka se kožním povrchem „odpaří“ asi 500 mililitrů vody v průběhu 24 hodin; u dětí se toto množství odvíjí od tělesného povrchu, který je - zejména u kojenců a malých dětí - relativně větší. Proto mají sklon k rychlejší dehydrataci v horkém, ale například i větrném (!) prostředí.

Při horečnatém onemocnění se díky zvýšenému pocení za účelem ochlazování organizmu ztráty vody a elektrolytů umocňují zrychleným dýcháním, kdy množství „vydýchané“ vody z plic (u dospělého člověka běžně cca 300 ml / 24 hod) se zvyšuje úměrně počtu dechů. Je známo, že děti i za normálních okolností dýchají rychleji než dospělí. Obecně se proto doporučuje zvýšit nejen množství vody, ale i elektrolytů podaných při horečnatých onemocněních o 10 % na každý stupeň Celsia nad 37 oproti běžné potřebě. Běžná (fyziologická) potřeba tekutin činí:

  • u dětí do 1 roku: 120 ml / kg hmotnosti / 24 hodin
  • 1 rok až 8 let: 120 – n / věk v letech / x 10 = ml / kg hmotnosti / 24 hodin
  • od 8 let: 30-40 ml / kg hmotnosti / 24 hodin

V organizmu dospělého člověka vzniká denně asi 8 litrů slin, žaludečních a střevních šťáv a sekretů slinivky břišní (souhrnně trávicích šťáv). U dětí se jejich množství mění s růstem a dozráváním funkcí trávicího traktu. Za normálních okolností se většina vody spolu s ionty z trávících šťáv v průběhu procesu trávení vrátí zpět do krevního oběhu. Při průjmovém onemocnění je však pasáž tráveniny trávicím traktem zrychlená. Proto se voda a elektrolyty ztrácejí. To vede k závažným změnám ve fungování všech orgánů, zejména ledvin a centrální nervové soustavy a k poruše krevního oběhu a acidobazické rovnováhy (rovnováha kyselosti v krvi).

Abychom zabránili vzniku těchto změn, musíme zahájit včasnou rehydrataci. Léčba průjmových onemocnění je vlastně založena na odstranění nastalých a prevenci vzniku těžkých změn hydratace a acidobazické rovnováhy. Z výše uvedeného vyplývá, že perorální rehydratační roztok přímou cestou neuzdravuje, ale navodí co nejlepší podmínky pro rychlou normalizaci funkcí organizmu.

Rehydratace

Rehydratace je přesně definovaný postup náhrady zvýšených ztrát vody a elektrolytů podáním speciálních roztoků připravených s ohledem na změny, které při dehydrataci v organizmu vznikají.

Existují 2 způsoby, jak roztoky aplikovat. První, nazývaný perorální, znamená podávání ústy (odtud název perorální rehydratační roztok). Zkušenosti ukázaly, že až 90% dětí, trpících průjmem a / nebo zvracením, může být takovým způsobem léčeno v domácích podmínkách. Úspěch zaručuje zpočátku pomalé podávání malých dávek (5-10 ml) roztoku, a to i při opakovaném zvracení, v krátkých časových odstupech 3 – 5 minut, nejlépe ochlazeného (4 – 8 °C) roztoku ze lžičky, dávkovací odměrkou od léků nebo z injekční stříkačky (bez jehly !). Nejčastější chybou bývá, když žíznivému dítěti dáme najednou vypít z hrnečku nebo láhve velké množství roztoku, který pak dítě obvykle rychle vyzvrací. Proto podávání z hrnku a kojenecké lahve ponecháváme až na pozdější dobu. Pokud je perorální rehydratace v domácích podmínkách neúspěšná, v řadě nemocnic je perorální roztok podáván úspěšně po kapkách pomocí nazogastrické sondy zavedené jedním z nosních otvorů do žaludku.

Druhý způsob, dříve častěji a běžně aplikovaný, se nazývá intravenózní. Představuje podávání sterilních roztoků do krevního oběhu pomocí jehly či kanyly za hospitalizace. Dnes je vyhrazen pro děti s těžkým stupněm dehydratace a / nebo nezvládnutelným zvracením. Není vyloučeno ani současné použití obou způsobů podávání roztoků v nemocnici, neboť je prokázán rychlejší nástup normalizace funkcí trávicího traktu při perorálním způsobu rehydratace.

Realimentace

Následujícím krokem při léčbě akutních průjmových onemocnění je včasné podání vhodné výživy - Realimentace. Tím zabráníme vzniku dalšího poškození střevní sliznice a následných chronických průjmů. Za vhodnou výživu považujeme u kojených dětí mateřské mléko, u nekojených dětí umělou mléčnou výživu beze změny typu či koncentrace oproti té, která byla podávána před začátkem onemocnění, u dětí na smíšené výživě doplněné mrkvovým, rýžovým, banánovým či jablečným pyré. U starších dětí podáváme též mixované vařené kuřecí maso z prsních řízků s rýží, případně mixovanou kukuřicí a suchary.

Klinické studie prokázaly, že složené cukry (polysacharidy), obsažené v mrkvi, jablkách, rýži, banánech, kukuřici a bramborách snižují schopnost adherence (přilnavosti) bakterií a virů ke střevní stěně, a tím jejich přežívání ve střevním obsahu. Mikroorganizmy se rychleji vyloučí a zkrátí se období průjmové epizody. Tím se také vysvětlují lepší výsledky léčby při včasné realimentaci, oproti dříve používaným „hladovým pauzám“, které trvaly 24 – 48 hodin za pouhého podávání čaje.